Jeskyně Kůlna

Jeskyně Kůlna se nachází v severní části Moravského krasu, přibližně 1 km jižně od obce Sloup. Tato impozantní tunelovitá jeskyně proráží skalní ostroh Pustého žlebu a je součástí prohlídkové trasy Sloupsko-šošůvských jeskyní, s nimiž je propojena asi 25 metrů dlouhou štolou.

Vstup do jeskyně tvoří mohutný portál o rozměrech 8,5 metru na výšku a 40 metrů na šířku, který vede do esovitě se stáčející chodby dlouhé 92 metrů. Chodba stoupá 7 metrů k severnímu vstupu, který je méně nápadný a měří 4 metry na výšku a 10 metrů na šířku. Uprostřed této chodby se nachází uzavřená šachta vedoucí do spodních pater jeskyně, známých jako Křížovy jeskyně, které tvoří propasťovitý systém s celkovou hloubkou 75 metrů pod dnem Kůlny a přilehlými chodbami o délce asi 100 metrů.

Jeskyně Kůlna je významným archeologickým nalezištěm, které poskytlo jedny z nejúplnějších dokladů o paleolitickém osídlení ve střední Evropě. První výzkumy zde probíhaly již v letech 1880–1881 pod vedením Jindřicha Wankela, který objevil stopy pravěkého osídlení. V letech 1961–1976 vedl systematický výzkum Karel Valoch, při němž byly odhaleny četné nálezy ve vrstvách hlinitých usazenin ve vchodu jeskyně, prokopané až do hloubky 15 metrů.

Nejstarší doklady lidské přítomnosti pocházejí ze staršího stádia středního paleolitu a zahrnují kamenné nástroje z křemence a rohovce, jako jsou jádra, úštěpy, drasadla a sekáče. V další vrstvě, která se řadí ke kultuře taubachien, bylo nalezeno přibližně 12 000 drobných kamenných nástrojů spolu s více než 1 000 zvířecími kostmi – koně, losa, jelena či mamuta – přičemž některé z nich nesly stopy lidského zpracování.

Největší množství nálezů pochází z vrstvy spojené s kulturou micoquien, která se datuje do počátku poslední doby ledové. Tato vrstva obsahovala tisíce kamenných nástrojů, například drasadlovité čepele, artefakty a drobné pěstní klíny, přičemž hlavním používaným materiálem byl křídový rohovec z nedalekého Bořitova. Kromě toho zde byly objeveny i zvířecí kosti, včetně mamuta a soba, se známkami opracování, stejně jako první kostěné nástroje – parohové palice a přibroušená žebra. Mezi nejvýznamnější objevy z tohoto období patří fragmenty kosterních pozůstatků neandertálců staré více než 40 000 let, zejména část horní čelisti dospívajícího muže.

Jeskyně byla navštěvována i v mladších obdobích pravěku. V mladší době kamenné (neolit) zde zanechal stopy lid s kulturou lineární keramiky, ve starší době bronzové lid unětické kultury a v mladší době bronzové lid lužické kultury. Z pozdní doby bronzové pocházejí nálezy bronzových předmětů a ze starší doby železné nález bronzové spony, která patřila kultuře horákovské. Před vstupem do jeskyně byla nalezena bronzová spona z doby římské.

Během druhé světové války sloužila jeskyně Kůlna, stejně jako jiné jeskyně v Moravském krasu (např. Jeskyně Výpustek v Křtinském údolí), jako zbrojní továrna. Tehdy byl povrch jeskyně zarovnán a vybetonován, čímž byla narušena nejmladší vrstva usazenin, která vznikla ve starších a mladších čtvrtohorách.

Dnes je jeskyně Kůlna součástí prohlídky Sloupsko-šošůvských jeskyní. Prostorná a prosvětlená jeskynní prostora s širokým portálem je považována za světový unikát a patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám na území České republiky. Návštěvníci zde mohou zhlédnout nové expoziční panely, modely neandrtálců a zrenovované prvky na archeologických profilech.